Přirozenou cestou k úrodné půdě.

Nedostatek kvalitního hnoje či kompostu řeší asi většina drobných pěstitelů. Stejně jako je účinným hnojivem kompost a rašelina, k regeneraci půdy pomůže „Zelené hnojení“, které ji přirozenou cestou dodá potřebné živiny a to v přirozené a půdou skvěle přijímatelné formě. Významně tak přispěje k její úrodnosti v příští pěstitelské sezoně a obohatí ji o celý komplex živin.

Rostlinná hmota zeleného hnojení má velký vliv na přítomnost a činnost půdních organismů, které vytvářejí humus. A právě humus na sebe váže živiny a chrání je před vyplavováním z půdy. Při dostatku humusu v půdě se zlepšuje i zásobování půdy vodou - humus na sebe také váže dostatek vody. V lehkých a propustných půdách pak zásoba vody vydrží déle a naopak těžší půdy získávají díky humusu lepší propustnost a nepřemokřují se.

Kromě samotného obohacení půdy „zeleným hnojením“ tyto rostliny během svého růstu chrání dočasně odkrytou půdu před vysoušením sluncem, erozí větrem a vymýváním živin deštěm. Rostliny půdu prokoření a oživí, zlepší její strukturu a prokypří ji, obohatí ji o cenný humus a velmi prospívají užitečným půdním mikroorganismům. Určité druhy rostlin mohou půdu vzhledem k látkám v nich obsažených i ozdravovat a působit proti škůdcům a chorobám. Významně také potlačují růst nežádoucích plevelů, neboť se jedná o bujně rostoucí a vitální druhy rostlin. V době květu rostliny lákají užitečné druhy hmyzu a nabízejí potravu včelám, čmelákům i motýlům.

Se zeleným hnojením začínáme hned po sklizni raných zelenin a brambor. V době, kdy je záhon čistý a nebudete na něm již nic dalšího pěstovat, osejte ho vhodnou plodinou na zelené hnojení. Rostliny vhodné pro zelené hnojení musí po zasetí na záhon rychle vyklíčit a růst tak, aby do zimy vytvořili velké množství zelené hmoty. Toto základní pravidlo splňují například řepka a hořčice, hrách, peluška, lupina a královna mezi zelenými hnojivy svazenka. 

Zelenou hmotu posečeme v době květu, kdy je její obsah nejhodnotnější. Vikvovité rostliny v této době poutají nejvíce dusíku. Brutnák, svazenka, hořčice a další dávají potravu včelám, proto je můžeme nechat kvést co nejdéle. Nesmí však dojít k dozrání semen, která by posléze klíčila v době, kdy na záhonech chceme pěstovat zeleninu a nikoliv zelené hnojení.

Ve chvíli, kdy nastane doba podzimního rytí, je nutné rostliny pro zelené hnojení posekat. Posečené rostliny necháme zavadnout a následně zapravíme do půdy, zoráme či zaryjeme. Pokud je předtím podrtíme bude proces obohacení půdy probíhat ještě lépe a rychleji. Neposekaná či nerozdrcená hmota se velice špatně zarývá či zaorává. K tomuto účelu můžeme pohodlně použít sekačku na trávu, strunovou sekačku nebo křovinořez.

Kdy a kam se co hodí?

Svazenka vratičolistá
Královnou mezi rostlinami používanými pro zelené hnojení je svazenka vratičolistá. V krátké době vytvoří na záhoně hustý koberec zelených listů, které si poradí s kdejakým plevelem. Není příbuzná s žádnou zeleninou, takže se hodí po jakékoliv plodině. Svými kořenovými výměšky ozdravuje půdní profil a ničí kořenová háďátka. Svým kořenem dokáže zlepšit strukturu i těžké půdy. Nádherně modře kvete a je silně medonosná. Každý včelař je za jakýkoliv kousek osetý svazenkou na podzim vděčný. 

Svazenku můžete využít i brzy na jaře například na záhony, na kterých budete pěstovat rostliny třeba až v květnu - rajčata, papriky. 

Lupina - Vlčí bob
Lupina neboli vlčí bob je označována jako rostlina třetího tisíciletí. Jedná se o novodobější rostlinu, která je také velmi vhodná pro zelené hnojení. Rostliny mají vynikající potenciál fixace dusíku v půdě, čímž se celkově zlepšuje její struktura a úrodnost. Lupinu nesejeme na záhony, kde jsme pěstovali luskoviny - půdě svědčí střídání nepříbuzných rostlin. Ideální je na záhony, kde rostla nebo bude růst na dusík náročná listová či plodová zelenina, ale také brukvovitá. 

Peluška
Peluška jarní dává vyšší množství zelené hmoty především na lehčích humózních půdách s dostatkem vláhy, je citlivá na nedostatek vody. Buď se vysévá samostatně nebo ve směsi s hrachem a ovsem (luskoobilní směska). Rostlina rychle vytváří mnoho žádoucí organické hmoty. Pelušku nesejeme na záhony, kde jsme pěstovali luskoviny - půdě svědčí střídání nepříbuzných rostlin. Ideální je na záhony, kde rostla nebo bude růst na dusík náročná listová či plodová zelenina, ale také brukvovitá.

Pelušku můžete využít i brzy na jaře například na záhony, na kterých budete pěstovat rostliny třeba až v květnu - rajčata, papriky. 

Hrách
Hrách se vysévá samostatně nebo ve směsi s peluškou a ovsem (luskoobilní směska). Rostlina rychle vytváří mnoho žádoucí organické hmoty. Hrách nesejeme na záhony, kde jsme pěstovali luskoviny - půdě svědčí střídání nepříbuzných rostlin. Ideální je na záhony, kde rostla nebo bude růst na dusík náročná listová či plodová zelenina, ale také brukvovitá.

Hrách můžete využít i brzy na jaře například na záhony, na kterých budete pěstovat rostliny třeba až v květnu - rajčata, papriky. 

Luskoobilní směs
Luskoobilní směs je složena z pelušky jarní, hrachu a ovsa a je ideálním zeleným hnojivem pro jarní, letní i podzimní výsevy. Oves má ve směsi význam především jako podpůrná rostlina pro obě luskoviny – předejdeme tím polehávání a zahnívání porostu. Rostliny rychle vytváří mnoho žádoucí organické hmoty. Směs nesejeme na záhony, kde jsme pěstovali luskoviny - půdě svědčí střídání nepříbuzných rostlin. Ideální je na záhony, kde rostla nebo bude růst na dusík náročná listová či plodová zelenina, ale také brukvovitá.

Řepka a hořčice
Dalšími oblíbenými plodinami jsou řepka a hořčice. Tyto olejniny se sejí jednotlivě nebo i ve směsce. Mají pouze jedno omezení - není vhodné je používat tam, kde v příští sezóně uvažujeme o pěstování brukvovité zeleniny. Zelené hnojení z řepky a hořčice je velice vhodné na záhony, kde se pěstovala nebo bude pěstovat kořenová zelenina. 

Věnujte zelenému hnojení svůj čas a vyzkoušejte ho na svých záhonech. Přirozenou cestou omezíte růst plevelů, ozdravíte svou půdu, zlepšíte její strukturu, doplníte přírodní cestou živiny a zabráníte jejímu vysychání.

„Zelené hnojení“ je levné a mnohdy dokonce i účinnější než organická hnojiva živočišného původu a chemie zakoupená v obchodech.