Tykev okrasná - Celebration F1

Menší žebernaté žlutooranžové plody okrasné tykve Celebration mají výrazné tmavě oranžové žíhání. Plody jsou výborně skladovatelné s výrazně zbarvenou, nasládlou dužinou. Okrasné tykve se pěstují hlavně kvůli jejich atraktivnímu vzhledu. Jejich dužina je sice také jedlá, ale díky svému netradičnímu povrchu i praktické velikosti se báječně hodí pro tvorbu nejrůznějších dekorací. Zářivé barvy, zajímavé vzory a půvabné i bizarní tvary z nich činí dokonalé výtvarné objekty.

Okrasná tykev je jednoletá poléhavá rostlina s dlouhými výhony, která se pěstuje stejně jako jiné tykve. Můžete je nechat popínat po pergole, po plotě nebo po jiné konstrukci a ony krásně ozdobí Vaši zahradu již v době květu a zrání plodů. 

Mladé plody okrasných dýní můžete v kuchyni zpracovávat podobně jako cukety. 

Cucurbita pepo  /  Tekvica okrasná

Tykvím se nejlépe daří na středně těžkých, humózních půdách, dostatečně zásobených živinami. Podle možnosti je zařazujeme do první tratě. Vyžadují slunečné polohy chráněné před silnými větry. Vhodná předplodina je hrách, cibule, pór, fazol, řepa, košťáloviny a cukrovka. Naopak nevhodné je pěstovat dýně po bramborách, okurkách a rajčatech.

Semena dýní můžete zasít přímo na záhon a nebo si je předpěstovat. Při předpěstováním sadby dýní můžete semena vysazovat již od poloviny dubna do sadbovače nebo truhlíku s kvalitním výsevním substrátem. Semena mají poměrně krátkou dobu klíčivosti, za zhruba 10 dní by měly rostlinky prorazit na povrch substrátu. Rostliny rychle rostou a potřebují dostatek rozptýleného světla, vláhy a konstantní teplotu. Po třech týdnech rostlinky můžete přesadit do větších květináčů. Přesadit sazeničky přímo na záhon doporučujeme až od poloviny května, kdy už nehrozí přízemní mrazíky, které by rostliny mohli poškodit. Taktéž přímý výsev nechte až na začátek května, tak aby rostlinky nevyrašily před zmrzlými muži. 

Dýně nesnáší mráz, s výsevem ani s výsadbou předpěstovaných sazenic proto nespěchejte. Počkejte až se půda prohřeje, dýně pak poroste rychleji a bude silnější a často se pak může stát, že předběhne v růstu i vývoji sazeničky, které jste si předpěstovali doma. Dýně nejlépe prospívají zasazené na vyvýšených místech na středně těžkých, humózních půdách, dostatečně zásobených živinami. Můžete je vysadit na vyvýšený záhon nebo ještě lépe na kompost. A když překryjete výsadbové místo netkanou bílou textilií, zajistíte semínku lepší mikroklima a ochranu vzrostlé sazeničce proti vnějším vlivům. Jakmile začnou rostliny dosahovat větších rozměrů, pokud je to s ohledem na odrůdu možné, vyplatí se dát k nim oporu, po které se budou moct plazit a nebudou si navzájem stínit.

Dýně mají bohatou kořenovou soustavu, která zasahuje hluboko do půdy a většinou si tak potřebnou vláhu obstarají samy. Když je ale delší sucho, musíte je pravidelně a vydatně zalévat nejlépe odstátou vodou a to přímo ke kořenům, tak aby jste zbytečně nepokropili listy. Dýně stejně tak jako okurky nebo rajčata trpí na plísně a těm se nejlépe daří ve vlhku.

Dýně jsou v podstatě nenáročné rostliny, které potřebují hlavně teplo a vodu. V době kvetení a dozrávání plodů ocení hlavně draslík, který zároveň zvyšuje odolnost rostlin proti škůdcům a chorobám. Draslík obsahují organická hnojiva, vhodný je třeba granulovaný kravský hnůj nebo Organo-minerální hnojivo pro okurky, cukety a jiné tykve, který můžete přidat mělkým zapravením do půdy k jednotlivým rostlinám. Hodí se samozřejmě i kompost. Pokud preferujete kapalná hnojiva, dopřejte dýním hnojivou zálivku NATURA Přírodním hnojivem pro plodovou zeleninu. Dýním někdy chybí vápník v půdě a to poznáte tak, že plody začnou od konce zahnívat, ještě když jsou malé. Dodáním vápníku do půdy se situace vyřeší, rostliny ošetřete přípravky pro výživu s vápníkem, jako je např. AGRO Ledek Vápenatý. V zásaditější zemině se s uhníváním plodů nesetkáte, jde o problém zeminy kyselejší.

TIP: Pokud máte možnost a moc byste chtěli mít dýně větší než Váš soused, pak vězte, že nejlepším hnojivem je v tomto případě králičí hnůj. Ten se dává tzv. pod dýni, tedy dříve než rostlinu zasadíte, zakopejte do záhonu zhruba dvacet centimetrů pod povrch půl kyblíku králičího hnoje. To je tak akorát pro dvě rostlinky.

Z nejčastějších chorob se na dýních vyskytují houbové choroby jako je padlí. Padlí - na listech se vytváří bílý nebo šedý práškový povlak. Vypadá jako moučný posyp. Z počátku stačí odstraňovat napadené listy a pálit je. Pokud je nákaza větší ošetřete rostlinu přípravky AGRO Padlí zeleniny a okrasných rostlin STOP nebo AGRO Padlí zeleniny a okrasných rostlin STOP RTD 0,5 L. Choroba může později napadnout květy i stonek a plody.

Dýně nejčastěji napadají mšice a svilušky. Proti savým škůdcům (mšice, molice, svilušky či třásněnky) aplikujte již při prvním výskytu ekologický přípravek Rock Effect – nejenže přítomné škůdce zahubí, ale ošetřené rostliny dalším škůdcům nebudou ani chutnat. Postřik aplikujte i z rubu listů, kde se škůdci hlavně vyskytují! Mladé rostliny je také nutné chránit před slimáky, každou sazenici tedy můžete zamulčovat slámou, pilinami nebo usušenou trávou, která slimákům zkomplikuje cestu k rostlině.

Plody okrasné tykve můžete sklízet v září i v říjnu, kdy je od rostliny jednoduše odřízněte ostrým nožem. Na plodu ponechte několik centimetrů dlouhou stopku, déle pak vydrží. Důležité je aby byly dýně dobře vyzrálé, jinak začnou brzy hnít. Slupka zralých plodů je velmi tvrdá a již se neleskne. Na stonku se tvoří suché praskliny a postupně zasychá. I dobře zralé dýně by však mohly začít plesnivět, kdyby byly hned po sklizení uskladněny na vlhkém místě. Proto je potřeba je nechat doschnout na sluníčku, tak aby na ně nepršelo - podle počasí zhruba týden. Při sušení je občas obraťte.
Dýně po usušení nejdéle vydrží na vzdušném místně při teplotě 10°C až 18°C. Proti kažení také výrazně pomáhá již zmíněné ponechání delší stopky, neboť řez je vstupní branou pro různé mikroorganismy, které spustí rozklad rostlinné hmoty. Povrch dýně můžete také zakonzervovat bezbarvým lakem.