Česnek Bjetin 1 kg

Odrůda Bjetin se v posledních letech stala velmi oblíbenou odrůdou. Má příjemnou velmi ostrou chuť a nádherně voní. Český česnek Bjetin je vyjímečný obsahem silic, díky kterým nezpůsobuje potíže lidem s nemocným žlučníkem. 

Tato odrůda ozimého širokolistého českého paličáku patří k velmi ranným odrůdám s pravidelným vysokým výnosem, sklízí se již v prvních dnech července a je velmi vhodná pro sklizeň na zeleno. Cibule jsou velké, smetanové, lehce nafialovělé, obsahují 6 - 8 velkých stroužků s jemnou slupkou, která se dobře loupe. Samotná rostlina je vysoká, listy má dlouhé, vzpřímené a sytě zelené. Květní stvol je velmi silný a je nutné jej odstranit. Bez odhlávkování - odstranění květního stvolu se výnos výrazně snižuje. Při opožděné sklizni se rychle rozevírá.

Skladovatelnost česneku je nadprůměrná.

TIP: U této odrůdy můžete do začátku května zpracovávat celou rostlinu, která tvoří mohutnou a křehkou nať, jako pórek či pažitku. Odhlávkované květy s částí stvolu můžete upravit jako chřest.  

Kuchyňský česnek - odrůda Bjetin

Základem úspěchu při pěstování česneku je použít zdravou sadbu z ověřených a k tomu určených odrůd vhodných pro pěstování u nás. V žádném případě Vám nedoporučujeme sázet konzumní česnek nakoupený na tržištích nebo v marketech, ani česnek nabízený jako „vhodný k sadbě“. Při nákupu kvalitní sadby máte jistotu, že si na pozemek nezavlečete žádné nebezpečné choroby a škůdce.

Důležitý je také výběr místa pro pěstování. Záhon by měl být na slunném a vzdušném místě a neměl by být přemokřený. Česnek můžete pěstovat jak na písčitých, tak i na těžkých půdách. V písčitých půdách vyžaduje česnek pravidelnou zálivku. Naopak u těžších půd musíte půdu kypřit, aby se v ní voda tolik nedržela. Vhodnou předplodinou je například tykev (okurky, cukety, dýně), košťáloviny nebo brambory. Velmi nevhodné jsou rostliny ze stejné čeledi, tedy česnek, cibule, pórek, nedoporučujeme ani hrách nebo směsi s hrachem.

Ten správný čas pro výsadbu česneku je každý rok jiný, podle teplot. Neměli byste jej sázet dříve, než teplota půdy trvale klesne pod 9 °C. Toto chladné počasí je tou nejlepší prevencí proti "fuzáriové hnilobě",  která při této teplotě není v půdě aktivní. Sázet můžete i během zimy, pokud to stav půdy dovolí.  Ozimé odrůdy jako je česnek Bjetin by se měly sázet co nejpozději, koncem listopadu nebo v prosinci v závislosti na počasí a na poloze pěstitelského pozemku.

Před výsadbou doporučujeme česnek namořit proti velmi rozšířenému vlnovníku česnekovému v 5% roztoku Sulky po dobu maximálně 2 - 3 hodin. Moření sadby v roztoku Sulky díky obsahu síry a draslíku funguje současně jako hnojivo pro cibuloviny. Výrazně ovlivňuje i následnou samotnou strukturu pletiv této zeleniny, která je pak výrazně hustší, šťavnatější a mnohem lépe narůstá. Po moření je nutné sadbu co nejrychleji vysázet. Jelikož Sulka je ve své podstatě půdní hnojivo, zbylé mořidlo využijte jako zálivku pro právě osázený záhon s česnekem.

Česnek sázejte ručně, předejdete tak vzniku vzduchové kapsy po použití sázecího kolíku, kořenovou částí dolů asi 5 - 8 cm hluboko v řadě po asi 10 centimetrech. Řádky by od sebe měli být vzdáleny asi 35 cm.

Během růstu paličáky vytváří květní stvol s pacibulkami a pro jeho růst spotřebuje rostlina velké množství energie. Jakmile rostlina tento květní stvol vytvoří je zapotřebí paličáky hlávkovat - odstranit květenství. Nečekejte až vyroste a začne se kroutit, odstraňte jej jakmile se objeví mezi listy. Květenství odlomte, odřežte nebo odstřihněte, nikdy se jej nesnažte vytahovat i se stvolem, protože tím by rostlina ztratila oporu a začala by poléhat.

Co se vody týče, česnek je na tom podobně jako kořenová zelenina, mrkev či petržel. Zvýšenou potřebu vody má pak česnek od poloviny května do začátku června.

Během růstu můžete česnek přihnojovat kompostem, granulovanými hnojivy či přidávat dolomitický vápenec. Hnojiva zapravte mělce do země kolem rostlin nebo je rozložte po povrchu. Hnojení můžete provádět i postřikem na list. K tomuto účelu je vhodný 5% roztok rozpuštěné granulované močoviny nebo i obyčejný Kristalon, postřikem 5% roztoku nebo formou zálivky. Hnojení postřikem na list je nutné provádět vždy večer.

Choroby a škůdci se na česneku nejčastěji udržují a rozšiřují se víceletým pěstováním česneku na stejném místě, zavlečením nekvalitní sadbou a při zanedbání zdravotních opatření. Prevence chorob česneku spočívá především ve správném vysazení ve vhodný čas a zdravé sadbě. Významně pomáhá i moření. Půda pro výsadbu by měla být bohatá na vápno a humus. Přehnojování dusíkem způsobuje, že se česnek stává náchylnější na nemoci a napadání škůdci. Z herbicidů lze na česnek použít například Karate Zeon 5 ml proti Houbomilce česnekové, přípravek Spin Tor 6 ml proti Třásněnkám a na plíseň cibulovou přípravek Plíseň Stop.

Termín sklizně je dán především odrůdou a aktuálními podmínkami v daném roce, obvykle nastává mezi koncem června až polovinou srpna. Při pěstování česneku - paličáku Vám pro jednodušší určení doby sklizně doporučujeme nechat několik rostlin neodhlávkovaných - s květními stvoly a řídit se podle jejich tvaru. Ten totiž nejprve roste vzpřímeně, poté se zakroutí a v době dozrávání česneku se opět vzpřímí (není úplně vzpřímený, zůstává mírně šikmo). V době, kdy je stvol znovu vzpřímený, je ideální čas pro sklizeň.