Hrách setý dřeňový Akacia

AKACIA - výhonky hrachu AKACIA tvoří rozvětvené růžice drobných lístků. Výhonky se řežou v mladém stavu, když mají chuť mladého hrášku. Jsou velice chutné a dekorativní, a tím nabízejí mnoho způsobů využití. Odrůdu ocení amatérští i profesionální kuchaři. Plně zralé lusky se suchými nažloutlými semeny lze použít k přípravě pyré či polévky.

Mezi přednosti hrachu AKACIA patří vzpřímený růst typu Afila a odolnost vůči chorobám.

V čerstvém hrášku naleznete vitaminy C, B1, B2, B3, B6, E a provitamin A. Významný podíl zastává i kyselina listová, hořčík, draslíku, vápník, fosfor, železo, měď a molybden. Kromě toho je hrášek skvělým zdrojem hodnotných bílkovin, kterými je možné ve vegetariánské stravě částečně nahradit příjem masa. Tato zelenina také podporuje činnost slinivky břišní, snižuje krevní tlak a hladinu nebezpečného cholesterolu, zlepšuje stav ledvin a příznivě ovlivňuje srdeční činnost.

Poznámka: Hrách, stejně jako všechny rostliny z čeledi bobovitých, zvyšuje obsah dusíku v půdě. Dovede to díky hlízkovým bakteriím, které žijí na koříncích a jsou schopny poutat vzdušný dusík. Ten pak dokáží využí i ostatní rostliny. Kořenový systém navíc proniká dost hluboko a půdu prokypřuje. Dá se tedy říct, že hrášek nám nejen chutná, ale také pomáhá při obohacování půdy.

Pisum sativum / Hrách siaty kučeravý

Hrách setý je nenáročný na půdu, nejlépe se mu daří v lehkých hlinitých půdách. Nesvědčí mu půda studená a mokrá, ani přehnaně suchá. Pěstovat jej můžete jak na záhoně, tak i v nádobách na balkoně či terase. 

Hrách řadíme v osevním postupu do II. a III. tratě po okopaninách, zeleninách a obilovinách. Vhodnými sousedy hrachu na zahradě jsou ředkvičky, salát, kedlubny, mrkev, cukety či okurky, naopak nevhodnými sousedy pro něj jsou fazole, brambory, rajčata, česnek a cibule. 

Semena hrachu setého snáší dobře chlad, lze je tedy vysévat přímo na záhon velmi časně z jara a to už od druhé poloviny března. Semena hrachu vysévejte na připravený záhon do řádků vzdálených zhruba 15 až 30 cm, po jednotlivých zrnech do hloubky zhruba 6 cm a 5 cm od sebe. Nebo do hnízd po 4 až 5 semenech ve vzdálenosti zhruba 10 cm od sebe. Semena zakryjte vrstvou zeminy a plochu důkladně přimáčkněte, hrách se rád při zalévání vyplavuje. V dobrých podmínkách hrách vyklíčí už za dva týdny.

Hrách můžete vysévat postupně zhruba v dvoutýdenních intervalech čímž si zajistíte čerstvý hrášek po celou sezónu. Poslední výsevy hrachu se dají provést ještě ve druhé polovině prázdnin, do uzrání potřebují asi dvanáct týdnů.

Hrách je opravdu nenáročná rostlina. Semena hrachu se vysévají přímo na záhon a vzešlé rostliny jsou otužilé a snáší i mírný mráz, hrách dokonce nejlépe prospívá při teplotách kolem 15 °C. Po vzejití je třeba porost udržovat v bezplevelném stavu.

Všechny odrůdy hrachu, dokonce i ty trpaslíčí, rostou nejlépe s oporou. Jsou více produktivní a méně náchylné k hnilobě. Mladé rostliny stojí sice zpočátku rovně a pevně, ale to trvá jen krátce. Jakmile začnou růst lehnout, protože se potřebují přichytit opory. Důležité je tedy umístit opory dříve, než k tomu dojde, aby se předešlo hnilobě. Nejlepší je myslet na ně už při výsevu. Hrášek se táhne pomocí cca 2 cm úponků, které se ovinou kolem všeho. Šňůry, motouzy, sítě nebo drátěné pletivo, vše funguje dobře.

TIP: Pro vytvoření opory hrachu můžete použít i větvičky z ovocných stromů, které Vám na zahradě ještě zůstaly po jarní prořezávce.

Hrách zalévejte přiměřeně. Nepotřebuje mnoho vody, na druhé straně půdu nenechte vyschnout. Pokud je počasí suché, pravidelné zalévání je žádoucí - pokud necháte rostliny vyschnout, nevytvoří se žádné lusky. 

Pokud nepěstujete v mimořádně chudé půdě, Váš hrášek nebude vyžadovat hnojení. V případě potřeby můžete půdu přihnojit fosforečnými a draselnými hnojivy. Neaplikujte hnojivo bohaté na dusík, protože to povzbudí růst listů na úkor lusku. 

TIP: Hrách jako velmi prospěšné zelené hnojení - hrách má na kořenech nitrofilní bakterie, které na sebe váží vzdušný dusík a obohacují tak půdu. Přesto zejména na počátku růstu požaduje základní zásobu dusíku. Po skončení vegetace se v půdě bude nacházet vyšší obsah této živiny, než byl před výsevem.

Zdárný růst jinak téměř bezproblémového hrachu mohou ohrozit choroby. Například Padlí se lze obávat, ale je problematické pouze při pozdním setí.

Nejlepší prevencí proti hromadění chorob přenášených půdou je střídat plodiny hrachu každý rok nebo dva. Mezi výsadbami hrachu pěstujte jinou zeleninu, abyste využili půdu bohatou na dusík, kterou po sobě hrášek zanechal (jedná se o luštěninu, která dusík váže).

Poupata, květy a mladé lusky jsou velmi citlivé na přítomnost savých škůdců. Na zahrádkách se v tomto období vyskytují na rostlinách hrachu ve velkém množství mšice a třásněnky. K nejvýznamnějšímu škůdci na hrachu patří právě mšice - kyjatka hrachová, která vysává rostlinné šťávy z listových pletiv. Napadené rostliny poznáte podle zakrnění, slabého kvetení a malé úrody. Kyjatka vždy tvoří kolonie. 

Zrnokaz hrachový a zrnokaz bobový poškozují zrající semena. Dospělí jedinci přezimují právě v nich, v období květu kladou vajíčka a larvy se následně líhnou už v době, kdy dochází k tvorbě lusků. 

Dalším častým škůdcem na mladých výhoncích je slimák. Poškození rostlin si všimnete hned díky okousaným listům i plodům. Proti slimákům velmi pomáhá nechat půdu mezi zaléváními proschnout, můžete také použít i ekologický přípravek ND Ferramol přípravek proti slimákům, který obsahuje účinnou látku fosforečnan železitý, který se vyskytuje běžně ve volné přírodě a dokonce se běžně používá v potravinářství.

Sklizeň zeleného hrášku probíhá zhruba od poloviny června až do poloviny července podle ranosti vysetých odrůd. Většina odrůd je připravena ke sklizni 60 až 70 dní po výsevu. Hrách dozrává rychle, proto jej každý den kontrolujte, jakmile začnou rostliny kvést. Lusky obírejte nejlépe ráno po vysušení rosy, tehdy jsou lusky nejkřupavější. Při obírání hrášku vždy používejte obě ruce. Zabezpečte rostlinu jednou rukou a hrášek trhejte druhou, tak abyste zabránili poškození rostlin. Hrachové lusky, které ztvrdly nebo jsou matné, jsou zralé.
Pokud jste zmeškali vrchol dozrání, přesto hrách určitě oberte, můžete jej usušit a vylousknout k použití do zimních polévek.

Čerstvý hrách je možné uchovávat v ledničce po dobu maximálně 5 dní. Pro delší uskladnění je hrách ideální zamrazit. Všechny odrůdy hrachu jsou vhodné k zmrazení pro použití na podzim a v zimě.

Před zamražením je důležité hrách krátce blanšírovat, ponořit do vroucí vody. Zabijí se tím přirozené enzymy, které existují v hrachu a které by jinak snížily obsah živin a časem by se hrách rozkládal. K namáčení doporučujeme použít velkou nádobu s vroucí vodou a cedník nebo sítko. Nejdůležitější je načasování. Ponořte celé lusky do vroucí vody přesně na dvě minuty a poté je vložte do misky s ledovou vodou. Pro hrášek zbavený slupky je perfektních devadesát sekund. Můžete použít časovač. Po devadesáti sekundách přeneste hrách do misky ledové vody. Veškerý hrášek i lusky by se pak měly před uložením do mrazáku důkladně osušit a následně uskladnit za přítomnosti co nejmenšího množství vzduchu.

TIP: Abychom dosáhli prodloužení sklizně, je vhodné vysévat různé odrůdy s odlišnou vegetační dobou. Zvlášť vhodné je využití velmi raných velkozrnných odrůd JUNOS či OSKAR v kombinaci s ranými odrůdami HAVEL nebo VLADAN a pozdní velkozrnnou odrůdou RADIM. Tímto kombinovaným výsevem si prodloužíte sklizeň až na 4 týdny.

Máte-li k dispozici pouze jednu odrůdu, můžete použít postupného výsevu v termínech přibližně po 1 až 2 týdnech.