Čekanka salátová Palla rossa 3

PALLA ROSA 3 - méně známá polopozdní až pozdní odrůda hlávkové čekanky vhodná pro letní a podzimní sklizeň. Hlávky jsou kulovité, mají krásnou červenou barvu a velmi jemnou strukturu. Odrůda se vyznačuje vitálním vzrůstem a dobrým zdravotním stavem. Je odolná k praskání a vybíhání do květu. Snáší i přímrazky.

Křupavé listy čekanky se přidávají do zeleninových salátů. Čekanku je možné dusit i zapékat, výborná je například restovaná na másle nebo zadělávaná na smetaně.

Listy čekanky obsahují vitamin C, vitamin B a minerální látky, vlákninu a hořčiny, které stimulují činnost jater, žlučníku a střev. Z minerálů se v ní nachází skromné množství vápníku, fosforu, hořčíku, železa a draslíku a nechybějí ani stopové prvky jako zinek, měď a mangan. Má nahořklou chuť, za niž vděčí látkám, které působí na játra, zvyšují produkci žluče, ulehčují její odtok ze žlučníku a mají příznivý účinek na funkci žaludku a trávení. Proto se salátová čekanka uplatňuje v případě žlučníkových obtíží způsobených žlučovými kameny, nebo problémy s jeho správným fungováním. Díky blahodárnému působení hořkých látek a minimálnímu obsahu tuků je lehce stravitelná. Čekanka je také vhodnou dietní potravinou, protože je chudá na kalorie a téměř netučná. Na hlávkové čekance asi nejvíc oceníte především vysoký obsah vlákniny, který v kombinaci s nahořklými látkami upraví trávení, pomůže při zažívacích potížích a pročistí játra.

Cichorium intybus L. (partim) / Čekanka salátová - hlávková

Hlávkovou čekanku můžete vysít prakticky do jakékoli půdy. Jedná se o rostlinu s poměrně malými kořeny, která potřebuje pro svůj rychlý a zdárný růst mít v půdě pohotové živiny a dostatek vláhy. Nesnáší ale hnojení čerstvým hnojem. Jako předplodiny jsou vhodné například rané brambory nebo záhon, na kterém byly rané kedlubny, květák, zelí či kapusta. Tyto předplodiny byly dobře živené a obyčejně po nich v půdě zůstává dostatečná zásoba živin pro růst čekanky. Rostlině vyberte nejlépe stanoviště, kam v létě nepůjde přímé slunce. Mimo kypření povrchu země a zálivky za sucha čekanka žádnou speciání péči nevyžaduje. 

Většinu kultivarů hlávkové čekanky se doporučuje vysévat až v druhé polovině června, přičemž sklizně se dočkáte na podzim. Hlavním důvodem je, že čekanka z časnějších výsevů do podzimu vykvétá. Semínka můžete vysévat přímo na stanoviště, nebo vysazovat předpěstovanou sadbu. Aby se zastavilo vybíhání do květu, je třeba zajistit teplotu po celou dobu předpěstování minimálně 20°C a rané kultury před výsadbou neotužovat.

Na záhon doporučujeme čekanku vysazovat na vzdálenost 35 - 40 cm v řádku a 40 - 50 cm mezi řádky.  Pro pěstování hlávkové čekanky jsou optimální denní teploty okolo 25°C a noční teploty se smí pohybovat v rozmezí 8°C až 15°C. Pokud teploty klesnou pod 8°C mohou způsobit zastavení růstu a vývoje rostliny. Dále je třeba vyloučit stresové situace během vegetace, které mohou být příčinou vybíhání do květu, jedná se například o vysoké teploty, velký rozdíl denních a nočních teplot nebo nedostatek vláhy. K dosažení tmavě červené barvy a dobře utvářených hlávek je nutný rozdíl mezi denní a noční teplotou 8°C až 10°C.

Člověk by řekl, že s podzimem je v půdě více vláhy než v létě, bývá to ale jinak. Podzimní rosy nejsou pro čekanky dostatečnou zálivkou. Pro zdárný růst této listové zeleniny stačí zálivku opakovat jednou či dvakrát za týden, ale zálivka musí být důkladná.

Pro začátek růstu čekanky obyčejně bývá v půdě po předplodinách dostatek živin. Zhruba tři týdny po výsadbě je možné rostliny přihnojit zálivkou hnojivem Cererit kapalné hnojivo s guanem a mořskými řasami nebo hnojivem Kristalon Start. Pro přihnojení jsou vhodná také kombinovaná hnojiva NPK nebo Cererit. V případě chudší půdy můžete použít tato granulovaná hnojiva ještě před setím či výsadbou. Vyplatí se také věnovat pozornost vápnění, neboť nedostatek vápníku vyvolává u listových zelenin poruchu růstu a vývoje. V důsledku kyselé půdní reakce se poruchy objevují nejčastěji na listech. Listová zelenina by se měla pěstovat ideálně ve vyvápněné půdě v předchozí trati. Pro vyvápění můžete také na podzim použít Dusíkaté vápno, které půdu obohacuje o dusík a vápník a současně "dezinfikuje",  jedná se o látku používanou k hubení, tlumení nebo omezování růstu škodlivých organismů v půdě.

Odrůdy čekankového salátu jsou náchylnější k chorobám, jako je listová hniloba a hniloba. Při výskytu plísně můžete rostliny ošetřit ekologickým přípravkem NATURA Bylinková směs na plísně. Při dodržení sponu se rostliny nebudou vzájemně dotýkat, čímž riziko plísní minimalizujete.

Ze škůdců se nejčastěji setkáte se slimáky. Poškození rostlin si všimnete hned díky okousaným listům. Velmi pomáhá nechat půdu mezi zaléváními proschnout, posypat pískem nebo skořápkami, z ekologických přípravků můžete použít ND Ferramol přípravek proti slimákům, který obsahuje účinnou látku fosforečnan železitý, který se vyskytuje běžně ve volné přírodě a dokonce se běžně používá v potravinářství. Stále častěji se v zahradách objevují také nepříjemní drátovci, jedná se o larvy kovaříků, kteří se živí kořeny rostlin. Tyto škůdce je třeba ručně sbírat nebo můžete vyzkoušet k záhonům salátu vysadit hořčici či řepku. Tyto plodiny působí na drátovce toxicky. Škody způsobené drátovci lze také částečně omezit cílenou aplikací dusíkatého vápna. Dusíkaté vápno není jenom hnojivo, ale i biocid, to znamená látka používaná k hubení, tlumení nebo omezování růstu škodlivých organismů. Na pozemku, kde plánujete výsadbu, můžete dusíkaté vápno preventivně zapravit do půdy (nejlépe rotavátorem) již na podzim. I přesto bude účinnost proti drátovcům záviset na podmínkách - tedy aby půda, do které dusíkaté vápno zapravíte, byla ještě dostatečně teplá a vlhká a drátovci byli v horní vrstvě půdy. V každém případě, i přes nejistý výsledek ohledně omezení tohoto škůdce, Vám bude Vaše půda za aplikaci tohoto hnojiva, které ji obohatí o dusík a vápník velmi vděčná.

Zelené čekanky bývají vysoké, podobné pekingskému zelí. Červené čekanky připomínají spíše červené hlávkové zelí. Zelené hlávky jsou poněkud volnější, než na co jsme zvyklí u pekingského zelí.

Sklizeň čekanky by se měla uskutečnit před opakovaným příchodem mrazíků okolo - 5 °C. Jeden mrazík hlávky nepoškodí, pokud se ale opakuje, pak zejména červené odrůdy mohou začít od vnějších listů zahnívat.

TIP: Pokud by mělo mrznout dříve než budete moci v říjnu sklidit úrodu, pomůže přikrytí rostlin netkanou textilií.

Jednotlivé hlávky je možné skladovat ve sklepních či jiných prostorech, kde je teplota okolo 4°C až 6°C. V chlazeném skladu vydrží hlávky až tři měsíce. Sklidíte-li rostliny i s trochou půdy okolo kořínků a uložíte-li je do nízkých beden se dnem bez otvorů, čekanka Vám při občasné mírné zálivce kořenového balu vydrží prakticky až do jara. Obalové listy, které jsou doširoka rozložené, odstraňte, tak aby se hlávky vzájemně nedotýkaly. V místě kontaktu se většinou objeví plíseň. Také stárnoucí a žloutnoucí listy průběžně odstraňujte, jinak také začnou zahnívat. 

Zatímco rostliny uskladněné téměř ve tmě vydrží i do dubna až května, ve studeném skleníku ze stejné sklizně prorůstají a chystají se kvést už koncem dubna.