Fenykl obecný De Florencia

DE FLORENCIA (DI FIRENZE) - velmi raná odrůda řapíkatého fenyklu poskytuje ploše kulaté, lesklé bílé „hlízy“ odolné k vybíhání. Zploštělé bulvy o průměru zhruba 10 cm jsou křehké a šťavnaté, voní po lékořici a mají výraznou anýzovou chuť. Svrchní listy, do kterých je bulva zabalena, bývají tužší. Podobně jako řapíky se hodí do polévky, které dodají chuť i vůni. Bílá bulva uvnitř je křehká a chutná i zasyrova, stejně tak jemné zelené lístečky fenyklu.

Hlízy fenyklu obsahují hodně vlákniny, a tak jsou ideální zeleninou pro lidi trpící nadýmáním, plynatostí, zácpou a dalšími zažívacími potížemi. Díky vysokému obsahu vitaminu C, železa, hořčíku, draslíku a vápníku pomáhá fenykl posilovat imunitu, osvědčil se při chorobách z nachlazení, méně známé jsou jeho blahodárné účinky na dýchací cesty. Fenyklová bulva obsahuje skoro 90 % vody, je tedy vynikajícím zeštíhlujícím a detoxikačním pomocníkem; váže na sebetukya jedovaté látky. Mimoto je fenykl dobrý močopudný prostředek a má uklidňující vliv na nervový systém.

Fenykl není jen léčivé aromatické koření do rybích polévek, k dušeným masům, do omáček a salátů. Jedná se o lahůdkovou šťavnatou zeleninu, která má v kuchyni podobné uplatnění jako chřest, hodí se k dušení i vaření, je vhodný do masových nádivek stejně tak jako do zeleninových salátů.

TIP: Lékořicová vůně a chuť syrového fenyklu však může působit až příliš výrazně. Po tepelné úpravě zjemní a zesládne.

Foeniculum vulgare Mill. ssp. vulgare var. Azoricum / Fenykl řapíkatý

U nás zatím málo rozšířená zelenina se pěstuje především ve Středomoří, daří se mu dobře i v našich podmínkách, nevadí mu ani podzimní ochlazení a mírné podzimní mrazíky. Ba právě naopak, protože v horku a na slunci vybíhá do květu a tím se znehodnocuje chuť bulvy. Nejlépe se mu daří na teplém, před větry chráněném a slunečném místě, půda by měla být dostatečně hluboká, propustná, nejlépe hlinitopísčitá. Nedaří se mu v těžkých a mokrých půdách, špatně poroste i v suché písčité půdě.

Fenykl se nejčastěji pěstuje jako následná plodina po raných bramborách, hrášku a listových salátech.

Semena fenyklu tvarem připomínají kmín, jsou však větší a po dozrání a usušení mají světle hnědou barvu. Semena fenyklu se nejčastěji vysévají přímo na stanoviště od konce června do poloviny srpna. Pomalu vzcházející semena se sejí do hloubky zhruba 2 cm, do řádků vzdálených asi na 30 cm. Po vzejití je třeba jej vyjednotit na spon 30 x 10 - 15 cm. 

TIP: Dlouhý den způsobuje vybíhání rostlin do květu jíž v prvním roce. Doporučujeme semena fenyklu vysévat raději až od poloviny července.

Při předpěstování sazenic fenyklu je podmínkou nevybíhání do květu, předpěstování semen při teplotě nad 20 C°. Sazenice jsou velmi choulostivé na přesazování, proto je přesaďte včas, a to s celým kořenovým balem, a dokud mají pouze 3 - 4 listy, ne však dříve než po 15. květnu. 

TIP: Při výsadbě sazenic dějte pozor na jejich "utopení", které může mít za následek vytváření protáhlé listové hlízy.

Krátké dny v září a v říjnu a nižší teploty brání vybíhání rostlin do květu a podporují tvorbu žádoucích listových bulev. Pro svůj růst a tvorbu šťavnatých listových hlíz potřebuje fenykl sladký teploty od 7 °C, ale ne vyšší než 24 °C, které mu naopak neprospívají.

TIP: Jakmile je bulva velká v průměru asi 5 cm můžeme k ní přihrnout zeminu,aby se vybělila - zelenina je pak křehčí a chutnější.

Fenykl je velmi náročný na vláhu. Důležitá je dostatečná a pravidelná zálivka, aby hlízy měly dostatek vody, a získaly tak svou šťavnatost. Pozor však na přemokření substrátu, který by způsobil uhnívání kořínků, případně vznik houbových chorob, a tím uhynutí celé rostliny. Nepravidelná zálivka způsobuje praskání hlíz.

Fenykl nesnáší přímé hnojení čerstvým hnojem a okopávání, neboť rostliny s narušenými kořeny netvoří pěkné bulvy. Ideální je pro něj přihnojování kvalitním zahradním kompostem. V době růstu jsou vhodné i rostlinné výluhy, například na dusík bohatý kopřivový. 

Nejčastěji bývá fenykl napadán padlím nebo houbovými patogeny.

Za nejznámějšího a nejobávanějšího škůdce fenyklu můžeme považovat otakárka fenyklového. Tento krásný motýl, respektive jeho larvy (zeleně zbarvené větší housenky s barevnými skvrnkami), napadá mnohé druhy miříkovitých rostlin, mimo jiné také mrkev nebo kopr. Housenky otakárků ožírají listy i stonky a rostliny mohou na následky tohoto poškození i uhynout. Dospělí motýli škody nezpůsobují.

Mezi další škůdce můžeme zařadit například klopušky, které rostliny poškozují sáním rostlinných šťáv, mšice, vrtalky nebo larvy kovaříků. 

Od setí do sklizně potřebuje fenykl přibližně 70 dní. Listové hlízy se sklízejí od srpna do října, vždy nejpozději před prvními většími mrazy. Rostlinu vyrýpněte ze země a opatrně odstraňte kořeny. Pozor, aby patka hlízy zůstala neporušená, jinak se celá hlíza rozpadne. Stonky s listy podobnými kopru odřízněte a listy můžete použít do salátů, polévek nebo na ozdobu pokrmů. Hlízu můžete uložit do pařeniště nebo do tmavého sklepa, kde Vám delší dobu vydrží stále čerstvá. Dobře vyzrálé řapíky zpozdní říjnové sklizně jsou krátkodobě skladovatelné, zhruba do Vánoc.