Jahodník velkoplodý Grandian F1

GRANDIAN - Kolekce PRO MLSNÉ JAZÝČKY. Velkoplodá, STÁLEPLODÍCÍ odrůda s velkými a lahodnými plody, které rostlina přináší od konce června až do prvních nočních mrazíků. Jahodník Grandian je vhodný pro pěstování v nádobách i na záhonech. Vyžaduje vždy plné slunce, pravidelnou závlahu a odstraňování bočních šlahounů. Jahodníky jsou náročné na vláhu a výživu, zvláště v období kvetení a tvorby plodů. Při pěstování v nádobách nesnáší zamokření substrátu a právě proto jsou ideální pro pěstování v samozavlažovacích truhlících.

Sadba vypěstovaná ze semen je viruprostá.

Jahody nejčastěji jíme čerstvé, můžete je do zásoby zmrazit, sušit nebo zavařit jako kompoty, sirupy, džemy či marmelády. Můžete si z nich připravit ovocné saláty, přidat je do bublanin, koláčů, rolád, závinů či dortů.  Z jahod můžete také připravit skvělé zmrzliny, nanuky a sorbety. Vynikající jsou také studené polévky. Jahody využijete i do slaných jídel, velmi dobře doplňují chuť sýrů, masa a uzenin. Můžete je také grilovat či restovat. 

Jahody jsou bohatým zdrojem vitaminů C, A, B, E , z minerálních látek draslíku, zinku, fosforu, hořčíku, síry a vápníku. Jahody obsahují až 87 % vody a mnoho vlákniny, dále kyseliny jablečnou, citronovou, chininovou, šťavelovou a salicylovou. Nejlepší je jahody konzumovat za syrova, abychom nepřišli o cenné látky. Pomáhají při chudokrevnosti, překyselení žaludku, revmatismu a dně, proti žlučovým, ledvinovým a močovým kaménkům, jsou dobré na posílení srdce. Podporují metabolismus a vylučování, mají příznivý účinek na tvorbu testosteronu, který aktivuje spermie, podporují krevní oběh v pohlavních orgánech díky vysokému obsahu antioxidantů. Jahody jsou díky vysokému obsah vitaminu C účinné také při chorobách z nachlazení a podporují imunitu.

Fragaria sp. / Jahoda

Pěstování jahod ze semínek řeší největší problém jahodníku, kterým je degenerace rostliny způsobená virovými chorobami. Virózy deformují listy, způsobují chlorózy – blednutí, snižují plodnost jahodníků a mnohdy hubí i celé rostliny. Při množení výhony „zdědí nemoc“ i nové sazeničky. Virózy jsou přenášeny savým hmyzem, jako jsou například mšice a na záhonu se lehce rozšíří z jedné rostliny na druhou.

Pěstování jahod ze semen je tím nejjednodušším a přirozeným způsobem jak založit nový, zdravý a chorobami nezasažený záhon. Osivem se totiž virové choroby nepřenášejí.

Semena jahod jsou drobná a ke klíčení potřebují světlo, které jejich klíčení významně podporuje. Semínka proto vysévejte na povrch kvalitního výsevního substrátu, do kterého je pouze lehce zamáčkněte. Nezasypávejte je zeminou! Po celou dobu klíčení je velmi důležité zajistit semínkám rovnoměrnou vlhkost. Pěstitelům jahodníků se velmi osvědčilo zakrytí výsevní misky tabulkou skla, fólií nebo netkanou textilií. Při klíčení si můžete pomoct i minipařeništěm. Zálivku doporučujeme aplikovat formou rosení postřikovačem, kterým povrch rovnoměrně zavlažíte a současně omezíte riziko poškození klíčků.

TIP: Pro zajištění rovnoměrné vlhkosti můžete přímo na substrát položit noviny, které udržujte v průběhu klíčení vlhké.

Semínka jahodníku klíčí dva až tři týdny, musíte být tedy trpěliví. Při klíčení dodržte teplotu alespoň 22 °C. Růst semenáčků je zpočátku pomalý, rychleji začne jahodník přirůstat, až když má dva až tři pravé listy. Mladé rostliny z výsevů je dobré dvakrát přepikýrovat - poprvé za 4 - 6 týdnů, když už mají první pravé listy. Pro přesazování již můžete zvolit výživnější zahradnický substrát.

Poznámka: Termín výsevu zvolte dle Vašich možností. Z lednových a únorových výsevů vypěstujete sazeničky k výsadbě do konce jara a slizni v letošním roce. U raných výsevů se však můžete potýkat s nedostatkem světla při klíčení. Při nerovnoměrnosti mezi vyšší teplotou a slabou intenzitou světla hrozí, že semenáčky budou tenké a nitkovité. Vysévat semínka můžete samozřejmně i později a to od března až do června s výsadbou do konce září. V této době mají semenáčky dostatek světla i tepla a sazeničky jsou pevné, kompaktní a plně vyvinuté. Pouze se musíte smířit s tím, že úroda jahod bude až v dalším roce.

Přímo na venkovní záhon můžete semínka pro předpěstování sazenic vysévat nejdříve koncem dubna.

Vysazování jahodníků na záhon nebo do nádob je aktuální zhruba po třech měsících od výsevu, když mají mladé rostlinky pět až deset listů. Pokud budete sázet do truhlíků, vyberte masivnější sazenice. Velmi dobře se při pěstování osvědčily samozavlažovací truhlíky s kvalitním pěstebním substrátem uzpůsobeným přímo pro pěstování jahodníků. Dostatek vláhy je v nádobách zásadní – kořenové baly by měly být stále  rovnoměrně mírně vlhké. Při výsadbě sazenic na záhon vysazujte rostliny zhruba 30 - 50 cm od sebe do řádků vzdálených 40 - 60 cm podle odrůdy. Vytvořte mělkou jamku, sazenici vložte tak, aby bylo srdéčko nad zemí, zahrňte zeminou a mírně přitiskněte. Než rostliny dobře zakoření, udržujte půdu dostatečně vlhkou.

Jahodníky pro úspěšné pěstování vyžadují půdu bohatou na humus, dobře propustnou a mírně kyselou. Jahodník je mělce kořenící rostlina, a proto má kvalita zeminy podstatný vliv na jeho růst a vývin. Na záhoně vyžaduje humózní, provzdušněnou hlinitopísčitou půdu. Nevhodné pro pěstování jsou těžké, chladné, nepropustné až jílovité půdy nebo také písčité, na živiny a humus chudé půdy. Na zahrádce jej můžete pěstovat po raných bramborách, paprikách, rajčatech nebo okurkách. Ideální sousedé jahod jsou cibule, česnek, pažitka, salát, špenát, mrkev, pórek, zelí, křen, ředkvičky, měsíček a bazalka. Nikdy jahodníky nevysazujte na záhon po jahodách, časová prodleva by měla být alespoň čtyři roky.

TIP: Rostlinám jahodníků velmi prospívá mulčování půdy černou textilní fólií. Ta bude přitahovat sluneční paprsky a bude akumulovat teplo v půdě, které se bude uvolňovat i po setmění. Navíc textilie zadržuje vláhu, nedovolí růst plevelů a výrazně snižuje riziko napadení plodů plísní. Jahody uzrávají dříve a nejsou ušpiněné od hlíny. Kromě textilie můžete mulčovat také pilinami, hoblinami, slámou, posekanou trávou nebo jiným vhodným materiálem.

Jahodníky potřebují v průběhu své vegetace hodně vody - kořenové baly by měly být stále mírně vlhké. Uvítají spíše vydatnou zálivku než časté pokropení, které jen zvlhčí listy, ale voda do půdy nepronikne. Pokud listy schnou, nezalévejte během dne, ale až večer nebo brzy ráno. Zabráníte tím „šoku“ rostlinek.

Pokud jsou v porostu jahod mravenci, svědčí to o nedostatečné a nepravidelné zálivce.

Záhon určený pro výsadbu jahod je dobré již na podzim při rytí prohnojit uleželým organickým nebo granulovaným hnojem, kompostem nebo substrátem na jahody společně s vícesložkovým hnojivem, jako je například Cererit, které obsahuje důležité stopové prvky. Pro vylepšení struktury půdy a dodání živin můžete také použít směs zeleného hnojení.

Jahody nikdy nehnojte přímo po výsadbě ani když už plodí. Podzimní výsadbu můžete pohnojit před květem na jaře. Podpoříte tak násadu květů a plodů. Vhodná jsou speciální hnojiva na jahody jako je například Kristalon Jahoda, NATURA Přírodní hnojivo pro jahody a drobné ovoce nebo Organo-minerální kapalné hnojivo na jahody a drobné ovoce, která se aplikují formou zálivky. Zásadou správného postupu při hnojení je vždy před aplikací hnojiva půdu provlhčit. Pokud raději používáte granulovaná hnojiva s postupným uvolňováním můžete použít granulované Organo-minerální hnojivo jahody. 

Jahody trápí zejména houbové choroby jahodníku. Mezi nejčastější patří plíseň šedá, která napadá listy, stopky květů i plody. Nezralé plody hnědnou, zralé tmavnou a hnijí. Bílá plíseň, resp. padlí jahodníku se objevuje zejména na spodní straně listů, ale napadnout může i ostatní části jahodníku. Další celkem častou vadou jahodníku je skvrnitost listů. Drobné skvrny s bílým středem a výrazným fialovým okrajem - Bílá skvrnitost jahodníku. Počet skvrn může postupně narůstat, skvrny se spojují, až zaschne celý list. Choroba se nejvíce šíří až po sklizni. U silně napadených porostů je velmi účinné posečení po sklizni, následná likvidace listů a poté posečený porost ošetřit vhodným fungicidem jako je například přípravek Champion nebo Kuprikol 50 .

Velmi často se na jahodách vyskytuje Květopas jahodníkový, je to 2 - 3 mm velký tmavý brouk, který v průběhu května klade vajíčka do květních poupat a nakusuje stopky těchto poupat, čímž dochází k jejich zasychání a nevyvíjejí se plody. Při silném napadení může být zničeno 50 - 80 % všech poupat. Proti tomuto škůdci se před květem provádí preventivní postřik přípravkem Karate Zeon. Také pouhým okem neviditelný Roztočík jahodový dokáže napáchat velké škody. Napadá malé, ještě nevyvinuté lístečky v srdíčku rostliny a znemožňuje její správný vývoj. Na boj s roztočíkem se používají chemické prostředky určené k boji se sviluškami (jiný druh roztoče) jako je Vermitec. Dalším škůdcem před kterým je třeba jahody ochránit je slimák, zde můžete použít prostředek ND Ferramol. 

Zralé plody sbírejte denně pobírkou, pokud je to možné nejlépe v ranních hodinách. Pokud jahody nepěstujete na textilii nebo fólii, podložte keříky slámou nebo pilinami, které budou chránit plody před stykem s půdou. Na záhoně nenechávejte nahnilé nebo jinak poškozené plody, houbové choroby se rychle šíří a mnohdy pak znehodnotí celou úrodu.

Jahody dlouhodobě neskladujte, ale snažte se je v krátkém čase zpracovat. Nejvíce vydrží v chladu a s nepoškozenou stopkou.

Po sklizni je třeba jahody stále zalévat a záhony udržovat čisté a bez plevelů. Odstraňujte poškozené a suché listy. Jahodníky už nehnojte. Někteří pěstitelé porost jahod úplně posečou a ponechají pouze srdíčka. V nevhodných pěstitelských oblastech pak však v zimě hrozí, že by jahody mohly vymrznout. V chladnějších oblastech proto můžete jahody přikrývat na zimu bílou netkanou textilií. Je-li zima suchá, můžete za bezmrazých dní jahodník zalít.