Květák Bora

BORA – velmi raná odrůda pro nejranější jarní polní pěstování ze sadby. Růžice je střední, smetanově bílá, částečně zakrytá, o průměrné hmotnosti 370 g. Odrůda je odolná proti fialovění, při velmi slunečném počasí je třeba ve sklizňovém období zalamovat listy, aby nedocházelo k výraznému žloutnutí růžic.

Sklizňové období je konec května až polovina června. V době největšího růstu a před sklizní vyžaduje intenzivní závlahu. Vegetační doba 104 – 112 dní.

Květák obsahuje provitamín A (betakaroten), vitamín B, E a významné množství vitamínu C. Je bohatý na stopové prvky a minerály, jako je draslík, vápník, sodík, hořčík, fosfor, železo, chrom, zinek, mangan, měď a selen. Nechybějí mu ani fotochemické antikarcinogeny. Květákové růžice jsou velmi dobře stravitelné a mají nízký obsah tuků. Díky nízkému obsahu tuků a množství draslíku kozumace květáku pomáhá zmírňovat problémy se srdcem a oběhovou soustavou, je vhodný při hypertenzi.

Květák je vhodný také pro lidi s trávícími problémy a žaludečními chorobami. Je dobrý při zácpě, protože zlepšuje průchodnost střev. Vzhledem k tomu, že pomáhá vylučovat přebytečnou vodu z tkání, napomáhá k celkové detoxikaci organismu, jeho konzumace je vhodná při selhání ledvin a artritidě. Látky obsažené v květáku působí také proti řídnutí kostí, lámavosti nehtů, podporují dobrou funkci kloubů, růst vlasů a mají i protisklerotické účinky. Je ideálním pomocníkem při redukční dietě a mohou jej i diabetici. V posledních letech se o květáku mluví i v souvislosti s jeho údajnými protirakovinnými účinky. Květák naopak není vhodný pro osoby trpící dnou a lidi se žlučníkovými kameny.

Květák / Brassica oleracea L. convar. botrytis (L.) var. botrytis L.

Květák je na pěstování jednou z náročnějších zelenin. Nejlépe se mu daří na záhřevných, hlinitých půdách s vysokým obsahem živin, které netrpí sléváním. Nejvíce mu vyhovuje světlé stanoviště, ale ne na přímém slunci. Protože má rostlina menší kořenový systém vyžaduje dostatečné množství snadno přijatelných živin a dostatečné zásobování rostlin vodou, hlavně v období intenzivního růstu a před sklizní.

V osevním postupu květák řadíme do I. tratě. Vhodná předplodina je kořenová zelenina, luskoviny, rajčata či papriky.

Semena květáku můžete zasít přímo na záhon a nebo si je předpěstovat doma. Při předpěstování sadby můžete semena vysévat již od února do sadbovače nebo truhlíku s kvalitním výsevním substrátem. Výsevní substráty jsou těmi nejkvalitnějšími, které se u nás prodávají. Jsou zásobovány správným množstvím hnojiva na alespoň čtyři týdny života sazenice - což pro předpěstování je tak akorát.

Semena květáku jsou poměrně malá. Nicméně, abyste byli později schopní je snadno přesadit, je třeba je vysít dostatečně daleko od sebe. Pro výsev můžete také použít rašelinové jiffy, kam vždy umístíte dvě nebo tři semínka. Růst pak necháte jen tu nejsilnější sazeničku.

Zálivku semen doporučujeme zprvu vždy aplikovat formou rosení postřikovačem, kterým povrch rovnoměrně zavlažíte a současně omezíte riziko vyplavení semen či poškození klíčků na minimum. Výsevy pravidelně rosíme a kontrolujeme stav substrátu či zeminy, zda potřebuje zalít. Pro klíčení bude dostačovat rosení. Teprve později, až sazeničky budou mít vlastní kořínky, bude nutné přikročit k občasnému zalití.

Až budete sazeničky z výsevu přesazovat, můžete dát na dno květináčku 2 - 3 kuličky NPK nebo granulovaného organického hnojiva. Obojí se uvolňuje postupně a dodá rostlince dost živin k dobrému růstu. Zajistíte si tak, že do skleníku či na záhon vysadíte silné sazenice, které překonají i případné ztížené podmínky začátku jara.

Od dubna je možné začít s přímými vysevy na záhon.

TIP: Květák lépe roste v chladném počasí, můžete tedy sazeničky na záhon vysadit již začátkem května. Nebo zaset semena přímo na záhon koncem léta a na podzim sklízet úrodu. Teplota půdy by měla být nejméně 13 °C. Pokud se rostlina v době růstu listů a zakládání růžice příliš zahřeje, nebude produkovat veliké plody. Vysoké teploty rostliny podporují k rychlému vytvoření růžice, která není příliš kvalitní.

Předpěstované sazenice květáku k vysázení by měli mít alespoň tři nebo čtyři pravé lístky a měly by být dobře prokořeněné. Před samotnou výsadbou předpěstovaných sazenic je třeba je ještě otužit. Je nutné, aby si zvykli na venkovní podmínky, zejména na teploty. Nejlepší řešení je použití mini skleníku nebo skleněné clony. Po dobu 7 - 10 dní, když jsou dny suché a bez námrazy, nechte rostliny venku přes den, ale během noci ji vraťte domů. Postupně prodlužujte čas, který sazeničky budou trávit venku, nejdříve po týdnu je můžete nechat venku i přes noc.

Při výsadbě na konečné místo rozmístěte jednotlivé rostliny do sponu zhruba 50 x 50 cm, abyste získali velké hlavy. Pokud dáváte přednost mini zelenině, můžete je zasadit blíže, klidně ve vzdálenosti 15 - 25 cm od sebe, protože vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami přímo ovlivňuje velikost hlav.

Během růstu květák pravidelně okopáváme a přihrnujeme zeminu.

TIP: Před výsadbou sazenic květáku na záhon, můžete do půdy zarýt na krátko posekanou trávu, která se silně zahřívá čímž podporuje růst kořenového balu rostliny.  

TIP: U květáku může vlivem přílišného osvětlení dojít ke žloutnutí růžic, čemuž můžete předejít svázáním listů nad růžicí.

Květák ke svému růstu potřebují dostatek vody, vyžaduje častou a pravidelnou zálivku po celé vegetační období. Hlavně v období intenzivního růstu a před sklizní. Vždy dbejte však na to, aby voda směřovala pouze ke kořenům, ne na list.

Košťáloviny odčerpávají z půdy velké množství živin, které jsou pro pěstování květáku, brokolice, zelí a dalších brukvovitých nezbytné. Květák je typickou rostlinou I. trati, proto se sází na záhony do nichž byl na podzim zapraven uleželý hnůj nebo kompost. Dostatek živin je zásadní pro jeho úspěšné pěstování. Květák má menší kořenový systém a je tedy potřeba aby půda byla dostatečně vyhnojená. Živiny by se měly dodávat i během vegetace. Ideální jsou síranová hnojiva, která neobsahují chlór.

TIP: Přihnojte květák ve dvou termínech: tři týdny po výsadbě a na začátku tvorby růžiček. Vždy po hnojení plodiny vydatně zalijte. 

Pro vývin růžic a prevenci proti tzv. vyslepnutí (netvoření růžice) je velmi důležité, aby půda obsahovala mangan, hořčík, bór a molybden. Tyto stopové prvky rostlinám dodá vícesložkové umělé hnojivo. 

Na květáku se nejčastěji setkáte s padlí brukvovitých, z dalších chorob to jsou pak zejména boulovitost kořenů brukvovitých a nedostatek molybdenu a bóru. Proti nádorovitosti kořenů se  2 - 3 týdny před výsevem (výsadbou) doporučuje zapravovat vápenec. 

Hlavní zásadou při předcházení chorob je nesázet brukvovité rostliny na stejné stanoviště více let po sobě.

Častými škůdci na květáku jsou slimáci, mšice anebo bělásek zelný, ten nemá rád celerové aroma. Dalším je Květilka zelná , ta napadá kořeny rostlin, kde vytváří chodbičky a může tak zcela zničit celou úrodu. Proti květilkám je možné bojovat i nahrnutím zeminy až ke kořenovému krčku.

Dalšími častými škůdci jsou dřepčíci. Ti jsou spíše nepříjemní, než skutečně nebezpeční. Chutnají jim listy, které okusují. Nemají rádi vodu, takže omezit jejich výskyt je možné pravidelným postřikem vodou anebo přikrytím netkanou textilií. Jelikož se jedná o brouky skákavé, můžete použít i lepové pasti, které umístíte do blízkosti rostlin.

Květák se sklízí většinou probírkou dle velikosti a to celý najednou. Nevhodné je sklízet rostliny, které vzešly do květu. Běžný květák lze snadno vytrhnout ručně, pokud je půda pevnější je lepší si pomoci rycími vydlemi nebo rýčem. Jakmile květák vyndáte ze země, zbavte jej svrchních listů, aby nevytahovaly vlhkost z košťálu. Kořen můžete jen mírně zakrátit nebo jej také celý odstranit.

Květák se skladuje v chladnu a temnu, za přiměřené vlhkosti vzduchu. Tak vydrží zhruba 10 dní, poté začne plesnivět, což se projeví černými skvrnami.