Petržel zahradní naťová Kadeřavá

PETRŽELKA KADEŘAVÁ – bujně rostoucí odrůda naťové petržele s vysokými výnosy svěží, aromatické natě. Petrželka po seříznutí velmi rychle obrůstá. Má bohatě dělený, jemně zkadeřený list, který je zpočátku vzpřímený, ale záhy se rozkládající do stran. Mladý list je svítivě zelený a lesklý, později tmavne a ztrácí lesk. Řapík je krátký a pevný. Vůči chorobám je odolná a dobře odolává suchu.

Dekorativní kadeřavá petrželka se používá hlavně do studené kuchyně a jako ozdoba hotových pokrmů. Ochucujeme a zdobíme jí polévky, přílohy, chuťovky, pomazánky a zeleninové saláty. Čerstvá nať je velice chutná, ovšem nedoporučuje se ji zpracovávat tepelně, aby neztratila své vlastnosti.

Petržel patří k velmi užitečným a také léčivým rostlinám. Obsahuje velké množství vitamínu C a silic, je bohatá na železo a hořčík, dále obsahuje draslík, vápník, mangan a chlór, provitamin A, vitaminy B, list navíc obsahuje větší množství kyseliny listové. Působí močopudně a pomáhá při nemocích ledvin, močového měchýře, při ledvinových kolikách a při problémech s močovými kameny, po zánětu prostaty, při menstruačních potížích, střevní kolice. Není však vhodná pro těhotné ženy a lidi se zánětem ledvin. Petržel také povzbuzuje chuť k jídlu, a zlepšuje funkci žláz s vnitřní sekrecí. Obsahuje velké množství chlorofylu, který čistí krev a pomáhá tvorbě nových červených krvinek. Je to také výborný prostředek k pročištění pleti. Odvary z petrželky zlepší kvalitu vlasů a při nachlazení pomohou s odkašláváním. V lidovém léčitelství se také používá šťáva z listů na místa pokousaná hmyzem nebo jako přírodní repelent proti komárům. Jeho účinnost je však bohužel krátká.

Petroselinum crispum (Miller) Nyman ex A.W.Hill convar. Vulgare (Nois) Danert / Petržel naťová

Petržel je zeleninou II. trati. Nejlépe se jí daří v dostatečně hluboko zpracované, vlhké a lehčí půdě bohaté na živiny. Pokud záhon na podzim obohatíte zeleným hnojením, bude petržel absolutně spokojená. Přímé hnojení čerstvým organickým hnojem jí nedělá dobře. Daří se jí na slunném či polostinném stanovišti.

Kvůli zvýšenému riziku chorob a škůdců petržel nedoporučujeme vysazovat na záhony po kořenové zelenině. Vhodnou předplodinou jsou například luskoviny, brambory, plodová zelenina nebo košťáloviny.

Pro stálý přísun čerstvých natí můžete hladkolistou i kadeřavou petrželku vysévat ve dvou fázích. Poprvé na jaře pro letní a podzimní sklizeň a podruhé v polovině léta, aby jste měli dostatek nati i během zimy a na jaře. Petrželku můžete také pěstovat v nádobách za oknem nebo na balkoně. Semínka můžete vysévat přímo na stanoviště do řádků zhruba 2 cm hluboko. Semínka klíčí poměrně dlouho, někdy to trvá až pět týdnů. Proces klíčení můžete urychlit, když semínka před výsevem namočíte na na pár hodin do vlažné vody. Následně pak pomocí rozprašovače, jemným zavlažováním, dbejte na to aby půda nevyschla. Po dobu klíčení a vzcházení je velmi důležité dbát na pravidelnou a přiměřenou zálivku. Semínka petržele jsou citlivá na průběžné zásobení vláhou zejména v průběhu vzcházení a při zaschnutí nebo při vytvoření půdního škraloupu často velmi špatně vzchází.

Nepřeje-li jarnímu výsevu počasí, můžete vysít semínka petrželky do truhlíku s kvalitním výsevním substrátem a dát ho do nevytápěného skleníku, pařeniště nebo pod kryt. Takto předpěstované sazeničky následně vysaďte na záhon v rozestupech zhruba 25 cm.

TIP: Při pěstování petrželky je nutné záhon okopávat a zbavovat jej plevelů. Aby jste poznali průběh řádku ještě před vyklíčením semínek a mohli ho bezpečně kypřit a plet, můžete do řádků současně s petrželkou vysít pár semínek salátů nebo ředkviček, které vyklíčí zhruba za 7 - 10 dnů.

Jakmile petrželka vzejde a sazeničky se dají uchopit do prstů, můžete petrželku vyjednotit na rozestupy zhruba 6 až 8 cm. Jakmile víc povyrostou, vyjednotíme je na zhruba 25 cm. 

Zálivku sice vyžaduje petrželka pravidelnou, ovšem nesmíte to s vodou přehnat, jinak žloutnou listy. Ovšem petrželka žloutne i v případě, že je moc sucho. Takže je třeba zalévat přiměřeně a s citem.

Petržel je zeleninou II. trati což znamená, že půda má dostatek živin, ale není přímo vyhnojená. Záhony nikdy nehnojte chlévským hnojem! Vysoký obsah dusíku u kořenové petržele, způsobuje její špatnou skladovatelnost. Pro přihnojení záhonu pro petržel můžete na podzim použít zelené hnojení nebo nadrobno posekanou trávu smíchanou s listím a ostatním zahradním odpadem. Přes zimu se zelené hnojení rozloží a na jaře bude záhon bezpečně vyhnojený a připravený pro pěstování petržele. Živiny během pěstování již nedoplňujte.

Vlhké a teplé počasí přispívá ke vzniku septoriové skvrnitosti listů, způsobené houbami Septoria petroselini. Na padlí u petrželky můžete použít přípravek Padlí zeleniny a okrasných rostlin Stop RTD. Mnohem horší situace ale nastává, pokud se na rostlinách objeví padlí petržele. Tuto zákeřnou chorobu působí houba Erysiphe heraclei a obrana je jediná – napadený porost se musí co nejrychleji spálit nebo zakopat hluboko do země.

Největší škody na petrželi působí vrtule celerová, její larvy škodí tím, že v listech vykusují chodbičky. Postižené listy následně zasychají a odumírají. Proti vrtuli můžete použít přípravek Spin Tor. Mezi další škůdce na listech petržele patří mšice mrkvová a sviluška chmelová. Proti mšicím a sviluškám aplikujte již při prvním výskytu ekologický přípravek Rock Effect – nejenže přítomné škůdce zahubí, ale ošetřené rostliny dalším škůdcům nebudou ani chutnat. Kořeny petržele bývají občas napadány háďátky. Jedná se o drobné hlístice, které svou činností způsobují deformace a větvení kořenů. Boj proti nim je však velmi jednoduchý, okolo zeleninových záhonů vysejte afrikány (rod Tagetes), které háďátka odpuzují.

Může se stát, že na natích petržele objevíte velkou zelenou housenku s černými pruhy a žlutými tečkami. Tuto housenku prosím nehubte, je to totiž housenka velmi krásného motýla - otakárka fenyklového.

Než se petrželka na záhonu pořádně rozroste, doporučujeme sklízet maximálně dvě snítky z jedné rostlinky. Dospělá petrželka po řezu rychle obrůstá. Stonky, které začnou vybíhat do květu hned odstřihněte. Naťová petržel se sklízí od června do října. Čerstvé listy můžete uchovávat v ledničce v sáčku, petržel i s natí pak ve sklenici s vodou. Listy je také možné sušit nebo zamrazit do válečků či ledových kostek. Zamražené listy si lépe uchovávají své aroma.

TIP: Pro sklizeň čerstvé petrželky i v zimních měsících můžete pěstovat petrželku v nádobách na okenním parapetu. K tomuto rychlení se používají vzrostlé rostliny, které vyryjete přímo ze záhonu. Nejlépe se jim bude dařit na jižním nebo jihovýchodním okenním parapetu. Zhruba od začátku října rostliny vybrané k rychlení opatrně vyjměte z půdy se zemním balem, přesaďte je do vhodné nádoby, doplňte zeminou a umístěte je ve studeném pařeništi nebo chladné místnosti. Petrželce dopřejte minimálně měsíc klidu a teprve pak ji vezměte domů. Nať můžete sklízet již za zhruba 6 týdnů od začátku rychlení. Pro rychlení lze vysévat i semínka přímo do květináče a to nejlépe v srpnu. Při pěstování petrželky v květináči nezapomínejte na pravidelnou zálivku, ale pozor na dlouhodobé přemokření.