Šťovík zahradní

ŠŤOVÍK ZAHRADNÍ - na pěstování nenáročná trvalka, která má podobné využití jako špenát. Má citronově kyselou osvěžující chuť, ovšem jemnější nežli planý šťovík. Ze šťovíku se konzumují dobře vyvinuté listové růžice nebo jen samotné mladé listy bez řapíků, které jsou křehké a mají lahodnou chuť. 

Baby leaf, mladé listy sklízíme šetrně zhruba po měsíci.

Šťovík zahradní má podobnou biologickou hodnotu jako špenát, v listech se nachází provitamín A, vitamín C, bílkoviny a minerální látky. Obsahuje třísloviny, silice, z minerálů nejvíce vápník, draslík, železo, ale také hodně kyseliny šťavelové, která by při větší spotřebě tělu naopak vápník odebírala. Proto je nutné jíst šťovík s rozvahou. Pro zmírnění jeho kyselosti a neutralizaci účinků kyseliny šťavelové, se pokrmy doplňují mlékem, smetanou, sýrem, majonézou nebo vejcem.

Konzumace šťovíku pomáhá s detoxikací organismu, posiluje přirozenou imunitu, zvyšuje hladinu železa v těle, pomáhá při chorobách s krvetvorbou, podporuje trávení a stimuluje činnost jater. Díky obsažené vláknině je šťovík také vhodný při zácpě.

TIP: Kyselina obsažená v rostlině reaguje s kovy a šťovík pak ztrácí barvu, proto se k jeho přípravě nedoporučuje používat kovové nádoby.

Nejprospěšnější je konzumace syrových listů ve formě čerstvých, osvěžujících zeleninových salátů a pomazánek. Šťovík můžete také teleplně upravovat a přidávat do jarních polévek, borščů, špenátu, smetanových omáček nebo vaječných či sýrových pokrmů. Velmi zajímavou kombinaci tvoří šťovík s rybami a masem. Najemno nasekaný šťovík můžete také použít na zvýraznění chuti a ozdobení jídel podobně jako jarní cibulku, česnekopažitku nebo pažitku. Je vhodný i jako dochucovadlo do omáček a pomazánek.  

Konzumace čerstvého šťovíku není vhodná pro lidi postižené dnou, kojící ženy nebo lidi náchylné na tvorbu ledvinových kamenů. Pokud je však rostlina tepelně upravena, nepředstavuje žádné nebezpečí.   

Rumex acetosa ssp. Horticola / Šťovík

Šťovík je na pěstování nenáročná trvalka, které nejvíce vyhovují středně těžké, hlinitopísčité, hluboko zpracované, vlhčí půdy bohaté na živiny. Lépe se mu bude dařit na polostinných místech, na přímém slunci listy ztuhnou a zhořknou. Je ideální jako podrost pod ovocné stromy a keře. Chudé půdy můžete vylepšit chlévským hnojem nebo kvalitním zahradním kompostem. 

Šťovík spolehlivě přezimuje a na jednom místě lze rostliny ponechat tři až pět let. Pro zahradní účely se však nejčastěji pěstují jednoleté rostliny, které jsou nejchutnější. Stářím rostlina postupně hořkne.

Nejvhodnější termín výsevu šťovíku je na podzim, od konce srpna do začátku října. Rostlina spolehlivě přezimuje. Asi týden před výsevem půdu zkypřete, zbavte plevele a přihnojte organickým hnojivem. Semena šťovíku se vysévají přímo na stanoviště do řádků asi 30 cm vzdálených od sebe a do hloubky zhruba 2 - 3 cm. Semínka přihrňte zeminou a pak pravidelně zalévejte. Záhon udržujte po dobu klíčení rovnoměrně vlhký. Klíčení obvykle trvá 10 až 20 dnů.

Po vzejití doporučujeme rostliny vyjednotit na vzdálenost zhruba 20 až 25 cm od sebe.

V době vegetace šťovík pravidelně odplevelujte a zalévejte, během letních veder při nedostatku vláhy by měla být zálivka vydatnější. Šťovík se řadí do listové zeleniny, takže musí mít vláhu, aby udržel listy svěží a křupavé. Ale nesmí mít pod sebou přemokřeno, aby a ke kořenům mohl vzduch! Na nedostatek vláhy rostliny rychle reagují zpomalením růstu, tvorbou menšího počtu listů - a také předčasným vybíháním do květu.

Šťovík zahradní se řadí k listové zelenině a ta si do listů ukládá své zásoby dusíku. Navíc šťovík je na pěstování celkem nenáročný. Rozložené živiny z předem vyhnojeného záhonu by měli být dostačující. V případě potřeby můžete záhon obohatit o živiny kvalitním zahradním kompostem nebo přírodními hnojivy, jako jsou například FLORIA GUÁNO s mořskými řasami nebo Agro močovina.

Pěstování šťovíku není nejtěžší, protože je to rostlina, která je velmi odolná a skvěle snáší různé choroby i škůdce.

Nejčastěji se na mladých rostlinách setkáte se slimáky. Poškození si všimnete hned díky okousaným listům. Můžete na ně použít ekologický přípravek ND Ferramol přípr.proti slimákům, který obsahuje účinnou látku fosforečnan železitý, který se vyskytuje běžně ve volné přírodě a dokonce se běžně používá v potravinářství.

Pro sklizeň šťovíku je nejvhodnější období od dubna do května, kdy jsou listy nejjemnější. Sklizeň může započít ve chvíli, kdy má rostlina alespoň 5 listů zhruba 10 cm dlouhých, tj. 2 až 3 měsíce od výsevu. Nejlepší je listy postupně ořezávat nebo otrhávat, tak aby se nepoškodil pupen v úžlabí. Část listů musí na rostlině zůstat, aby došlo k dalšímu obrostu rostliny.

Na jaře se sklízejí listy z podzimního výsevu a sklizeň probíhá po celou dobu vegetace od jara až podzimu.

V létě rostlina rychle vybíhá do květu, což není pro sběr listů žádoucí. Květenství tvoří zelenovínové laty. Jakmile se na rostlině objeví květní stonky, je třeba je včas vylámat, čímž podpoříte růst nových listů a prodloužíte si tak sklizňové období křehkých a velice chutných listů.

TIP: Šťovík konzumujeme především čerstvý. Urodilo-li se ho více najednou, vydrží v lednici až 14 dní. Můžete ho také zamrazit, ovšem ztratí přitom mnoho velmi pozitivních látek.