Tykev obecná Baby Spaghetti F1

TYKEV BABY SPAGHETTI F1 - raná středně vzrůstná špagetová tykev s „baby“ plody. Vegetační doba do prvních plodů je jen 90 dní, tedy je přibližně o 20 dní ranější než tradiční špagetové tykve. Poskytuje vyrovnané, atraktivní, žlutooranžové plody oválného tvaru o hmotnosti 0,4 - 0,6 kg. Je velmi výnosná, poskytuje 15 až 20 plodů na jedné rostlině. Vyniká excelentní skladovatelností, plně vyzrálé plody vydrží v suchu a při teplotě 20 - 22 °C až do konce května.

Dužnina se při plné zralosti dělí na nitkovité žlutooranžové špagety s vynikající oříškovou příchutí. 

Tykev Vegetable Spagheti patří do rodiny tykve velkoplodé. Obsahuje vitaminy B, C, E, K, z minerálů železo, hořčík, sodík, zinek, draslík, sodík. V porovnání s jinými druhy zeleniny obsahuje dýně více betakarotenu, který se v těle přeměňuje na vitamin A, antioxidant, zabraňující poškozování buněk škodlivými volnými radikály.

Tykev velkoplodá / Cucurbita  pepo L.

Tykvím se nejlépe daří na středně těžkých, humózních půdách, dostatečně zásobených živinami. Podle možnosti je zařazujeme do první tratě. Vyžadují slunečné polohy chráněné před silnými větry. Vhodná předplodina je hrách, cibule, pór, fazol, řepa, košťáloviny a cukrovka. Naopak nevhodné je pěstovat dýně po bramborách, okurkách a rajčatech.

Semena dýní můžete zasít přímo na záhon a nebo si je předpěstovat. Při předpěstováním sadby dýní můžete semena vysazovat již od poloviny dubna do sadbovače nebo truhlíku s kvalitním výsevním substrátem. Semena mají poměrně krátkou dobu klíčivosti, za zhruba 10 dní by měly rostlinky prorazit na povrch substrátu. Rostliny rychle rostou a potřebují dostatek rozptýleného světla, vláhy a konstantní teplotu. Po třech týdnech rostlinky můžete přesadit do větších květináčů. Přesadit sazeničky přímo na záhon doporučujeme až od poloviny května, kdy už nehrozí přízemní mrazíky, které by rostliny mohli poškodit. Taktéž přímý výsev nechte až na začátek května, tak aby rostlinky nevyrašily před zmrzlými muži. 

Dýně nesnáší mráz, s výsevem ani s výsadbou předpěstovaných sazenic proto nespěchejte. Počkejte až se půda prohřeje, dýně pak poroste rychleji a bude silnější a často se pak může stát, že předběhne v růstu i vývoji sazeničky, které jste si předpěstovali doma. Dýně nejlépe prospívají zasazené na vyvýšených místech na středně těžkých, humózních půdách, dostatečně zásobených živinami. Můžete je vysadit na vyvýšený záhon nebo ještě lépe na kompost. A když překryjete výsadbové místo netkanou bílou textilií, zajistíte semínku lepší mikroklima a ochranu vzrostlé sazeničce proti vnějším vlivům. Jakmile začnou rostliny dosahovat větších rozměrů, pokud je to s ohledem na odrůdu možné, vyplatí se dát k nim oporu, po které se budou moct plazit a nebudou si navzájem stínit.

Dýně mají bohatou kořenovou soustavu, která zasahuje hluboko do půdy a většinou si tak potřebnou vláhu obstarají samy. Když je ale delší sucho, musíte je pravidelně a vydatně zalévat nejlépe odstátou vodou a to přímo ke kořenům, tak aby jste zbytečně nepokropili listy. Dýně stejně tak jako okurky nebo rajčata trpí na plísně a těm se nejlépe daří ve vlhku.

Dýně jsou v podstatě nenáročné rostliny, které potřebují hlavně teplo a vodu. V době kvetení a dozrávání plodů ocení hlavně draslík, který zároveň zvyšuje odolnost rostlin proti škůdcům a chorobám. Draslík obsahují organická hnojiva, vhodný je třeba granulovaný kravský hnůj nebo Organo-minerální hnojivo pro okurky, cukety a jiné tykve, který můžete přidat mělkým zapravením do půdy k jednotlivým rostlinám. Hodí se samozřejmě i kompost. Pokud preferujete kapalná hnojiva, dopřejte dýním hnojivou zálivku NATURA Přírodním hnojivem pro plodovou zeleninu. Dýním někdy chybí vápník v půdě a to poznáte tak, že plody začnou od konce zahnívat, ještě když jsou malé. Dodáním vápníku do půdy se situace vyřeší, rostliny ošetřete přípravky pro výživu s vápníkem, jako je např. AGRO Ledek Vápenatý. V zásaditější zemině se s uhníváním plodů nesetkáte, jde o problém zeminy kyselejší.

TIP: Pokud máte možnost a moc byste chtěli mít dýně větší než Váš soused, pak vězte, že nejlepším hnojivem je v tomto případě králičí hnůj. Ten se dává tzv. pod dýni, tedy dříve než rostlinu zasadíte, zakopejte do záhonu zhruba dvacet centimetrů pod povrch půl kyblíku králičího hnoje. To je tak akorát pro dvě rostlinky.

Z nejčastějších chorob se na dýních vyskytují houbové choroby jako je padlí. Padlí - na listech se vytváří bílý nebo šedý práškový povlak. Vypadá jako moučný posyp. Z počátku stačí odstraňovat napadené listy a pálit je. Pokud je nákaza větší ošetřete rostlinu přípravky AGRO Padlí zeleniny a okrasných rostlin STOP nebo AGRO Padlí zeleniny a okrasných rostlin STOP RTD 0,5 L. Choroba může později napadnout květy i stonek a plody.

Dýně nejčastěji napadají mšice a svilušky. Proti savým škůdcům (mšice, molice, svilušky či třásněnky) aplikujte již při prvním výskytu ekologický přípravek Rock Effect – nejenže přítomné škůdce zahubí, ale ošetřené rostliny dalším škůdcům nebudou ani chutnat. Postřik aplikujte i z rubu listů, kde se škůdci hlavně vyskytují! Mladé rostliny je také nutné chránit před slimáky, každou sazenici tedy můžete zamulčovat slámou, pilinami nebo usušenou trávou, která slimákům zkomplikuje cestu k rostlině.

Dýně sklízejte postupně, jak dorůstají a dozrávají. Zralé plody jsou již vybarvené dle odrůdy, mají dřevnatou stopku a tvrdou slupku. Nedozrálá dýně není chutná, naopak přezrálá ztrácí svojí výživovou hodnotu. Dýně jednoduše od rostliny odřízněte ostrým nožem. Na plodu ponechte několik centimetrů dlouhou stopku, déle pak vydrží. Dýně sklizené na podzim můžete skladovat v suchu a chladu třeba až do února.