Řepa krmná Bučiansky žltý valec

BUČIANSKY ŽLTÝ VALEC - krmná řepa vhodná nejen pro hospodářská zvířata, ale také pro křečky a morčata.

Bučianský žltý valec je řepa objemového typu s výbornými dietetickými vlastnostmi a dobrou skladovatelností. Bulva je jasně žluté barvy s oranžovými odstíny a bílou dužninou. Krmná řepa patří do čeledi laskavcovitých do rodu Beta. Od cukrovky se liší poddruhem, tvarem a barvou bulvy. Krmná řepa má menší počet listů než cukrovka, kratší a tenčí řapíky.

V bulvě je 10 - 25 % sušiny, do 1,2 % dusíkatých látek a do 10 % cukru. Zajímavý je obsah minerálních látek, nízký je ale obsah vápníku a fosforu. Je velmi ceněna i pro obsah vitaminů (A, E, B1, B2 a cholin) a příznivé dietetické účinky.

Významnou předností krmné řepy je příznivý vliv na zdravotní stav zvířat, který je dán právě dietetickými vlastnostmi, obsahem vitamínů a minerálních látek, nízkým obsahem vlákniny a vysokou stravitelností.

Krmná řepa / Beta vulgaris L. conv. /ssp./ crassa

Na našem území je možné vypěstovat řepu prakticky všude, ale ideální je pro ni mírně zásaditá půda s dostatkem živin a pravidelným přísunem vláhy. Stejně jako cukrovce jí vyhovují půdy písčitohlinité, nesléhavé, dostatečně zásobené humusem, pozemky rovinaté nebo s nepatrným svahem. Nevhodné jsou pak půdy sléhavé nebo zamokřené či štěrkové, údolní polohy a mrazové kotliny, kde může dojít k poškození pozdními mrazíky.

Krmná řepa je rostlinou I. tratě. Z půdy čerpá množství živin, je náročná na draslík a dusík. Na podzim se doporučuje půdu vyhnojit dávkou chlévského hnoje. V osevním postupu se seje nejčastěji po obilovinách, nevhodnou předplodinou je kukuřice a řepka.

Semena krmné řepy se vysévají v průběhu dubna, v době, kdy je půda prohřátá na 5 - 6 °C, do hloubky 3 - 4 cm, řádky jsou od sebe vzdálené 45 cm. Vzdálenost sazenic záleží na druhu pěstování. Po vysetí opatrně řádky přihrňte, přišlápněte a zalijte.

Poznámka: V případě výsevu geneticky jednoklíčkového osiva se semena v řádku umisťují 16 - 18 cm od sebe, pokud se porost nejednotí ani neokopává. V případě, že se provede okopávka, je možné semena vyset 9 - 12 cm od sebe. Víceklíčkové osivo vyséváme na vzdálenost 6 - 8 cm, po vzejití se porost vyjednotí a okopává. Optimální počet rostlin na ha je kolem 80 000.

V průběhu vegetace je potřeba řepu odplevelovat buď ručně, mechanicky nebo přípravky proti plevelům a porušovat půdní škraloup, popř. dojednocovat.

TIP: Řepné semínko je zvláštní tím, že z jednoho semínka vzejde rovnou více rostlinek. Ale protože řepa potřebuje ke svému růstu více místa, necháváme jen tu rostlinku s nejtmavšími lístky. 

Krmnou řepu je třeba v suchém letním období zavlažovat.

Základem hnojení krmné řepy jsou statková hnojiva nebo kompost. Do poloviny června je možné ji přihnojit na list.

TIP: V záhonu můžete řepu přihnojit zálivkou ze zkvašených slepičinců nebo ze zkvašených kopřiv, ovšem jen v první třetině doby růstu. Později už ne, příliš mnoho dusíku by se totiž uložilo do kořene (bulvy).

Krmnou řepu je potřeba sklidit před nástupem prvních mrazů. Krmná řepa se sklízí v čase fyziologické zralosti v době, kdy zasychají vnější listy. Průmyslově se na sklizeň používají upravené sklízeče cukrovky, nejdříve se sklízí chrást, pak bulvy. Chrást musí být odstraněn v úrovni vrcholu hlavy bulvy, aby bulva byla co nejméně poškozena. Při ruční sklizni se chrást ořeže tak, aby nedošlo k poškození bulvy.

Krmnou řepu a její listy je možné i spásat.

Tradiční uskladnění je ve sklepech. Před podáváním je potřeba řepu očistit od hlíny. Skladovat ji takto lze 4 až 5 měsíců. Podává se nakrájená nebo krouhaná. Listy je možné sušit nebo silážovat.

Využití pro drůbež

Krmit se dají jak listy, tak bulvy. Listy drůbež ráda přijímá čerstvé, na zimu se dají usušit, výborná je siláž s přídavkem brambor nebo kukuřice.

Bulvy se dají nastrouhat do míchanice nebo jen rozpůlit a položit v kurníku či napíchnout na desku. Mohou tak zejména v zimních měsících sloužit i jako zdroj „zábavy“ a stát se prevencí kanibalismu.

Přídavek řepy do krmné dávky může mít vliv na obsah cholesterolu v mase (snižuje jeho podíl).

Využití pro další druhy

Krmná řepa je využívána především ke krmení skotu, ale i dalších přežvýkavců. Mnohé studie uvádějí, že zahrnutí krmné řepy zvyšuje podíl tuku a obsah bílkovin v mléce. Řepa se těsně před zkrmením drtí a zamíchá s ostatními objemnými krmivy. Při zkrmování celých bulev dochází k otlakům dásní a při vysokých dávkách hrozí riziko vzniku bachorové acidózy - řepu je potřebné doplnit krmivem s dostatečným obsahem vlákniny. Řepa rovněž nesmí být drcena do zásoby, jinak dochází ke znehodnocování krmiva. Maximální doba od namíchání do zkrmení je 6 hodin. Cizí příměsi (hlína) nesmí přesáhnout 5 %.

• Zkrmovat se nesmí namrzlá řepa, obsahuje značné množství dusičnanů a při pomrznutí se zvýší obsahu draslíku, který stupňuje toxicitu dusičnanů.

• Obsah dusičnanů může způsobit problém u zvířat, kde probíhá mikrobiální trávení - u přežvýkavců, koní a mul. Působením enzymů bakterií trávicího traktu se dusičnany redukují na značně toxické dusitany.

• Také chrást se nesmí podávat ve velkém, obsahuje množství kyseliny šťavelové, která má nepříznivý vliv na využití vápníku. Také může dojít ke vzniku osteomalacie.

Řepa se může zkrmovat i prasatům, a to čerstvá, sušená i silážovaná. Při zkrmování velkého množství řepy a nevyvážené krmné dávce může ale dojít k poruchám růstu a ukládání tuku. Dobré výsledky jsou popisovány při zkrmování siláže.

Řepu přímo milují také králíci, ale ani jim nepodáváme řepu ve velkém množství, nevhodné jsou bulvy špinavé nebo znečištěné.