Salát hlávkový Maraton

MARATON - raný polní salát s vysokou odolností proti vybíhání, určený pro jarní výsadbu a výsev do 30. dubna. Vynikající je také pro podzimní pěstování s výsevem v červenci. Dobře reaguje na pokrytí netkanou textilií. Tvoří velké žlutozelené hlávky s bublinatými listy vynikající chuti. Je to ranější nevybíhající MĚLNICKÝ MÁJ.

Hlávkový salát je bohatý na vitamíny i minerály. Obsahuje množství bílkovin, vlákninu, vápník, železo, hořčík, draslík,  thiamin, riboflavin, niacin, vitamíny B6, C, A, E a K. Mezi jeho zásadní zdravotní benefity patří snižování hladiny cholesterolu, působí jako mírné sedativum i přivolávač spánku a v neposlední řadě funguje jako prevence problémů s pamětí a stařeckou demencí. 

Salát hlávkový / Lactuca sativa L. var. capitata L.

Salát je jednou z plodin, která poroste všude. V těžších jílovitých půdách sice nevytvoří tolik bohaté hlávky jako v půdách písčitých a humózních, ale ke konzumaci bude opravdu z kterékoliv zahrádky. Nejlépe mu vyhovuje výživná, dostatečně vzdušná půda v II. trati. Doba od vysazení do sklizně je v průměru 3 měsíce.

Semínka salátu vysévejte 8 až 12 týdnů před předpokládaným termínem výsadby - čím kratší den, tím delší doba předpěstování. Do vlhkého výsevního substrátu vysejte přibližně 2 semínka na cm² do hloubky 0,5 až 1 cm. Na výsev můžete použít truhlík, sadbovače, rašelinové tablety nebo minipařníčky, které pomáhají udržet potřebné mikroklima pro klíčení. Semínka salátu za optimálních podmínek klíčí 3 až 7 dní. Důležitou roli při klíčení hraje také teplota. Semena salátu dosahují maximální klíčivosti při teplotě 25°C. Po výsevu semínka zalévejte co nejšetrněji, nejlépe rozprašovačem s odstátou vodou. Pro udržení dostatečné vlhkosti v době klíčení můžete použít také sklo, fólii nebo plastový kryt. Důležitá je dostatečná propustnost světla. Po vzejití semínek nesmí teplota v noci klesnout pod 8 ˚C a přes den nesmí překročit 22 ˚C. Pokud vyséváte semínka do truhlíku či misky, tak salát ve stadiu tvorby pravých listů přepikýrujte do sponu 4 x 4 cm použít můžete také sadbovače, tak aby každá sazenička měla dostatečný prostor pro další růst a tvorbu silného kořenového systému. 

Při výsevu přímo na záhon vysévejte semínka mělce do řádků nebo po špetkách ve sponu 25 x 25 až 30 x 30 cm a rostliny po vzejití vyjednoťte.

TIP: Při jarním výsevu můžete postupovat tak, že část předpěstovaných sazeniček vysadíte do skleníku, část umístíte na záhon a překryjete netkanou bílou textilií. Část záhonu můžete nechat bez textilie. Sazeničky narostlé ve skleníku pak budete sklízet jako první, sazeničky pod textilií jako další a poslední přijdou na řadu sazeničky, které neměly k dispozici žádné přirychlování. Tím si zajistíte postupnou sklizeň z jednoho setí.

Na záhon vysazujte předpěstované sazeničky při 4 - 6 pravých listech. Sazenice salátu jsou velmi křehké. Proto s nimi zacházejte velmi opatrně. Při výsadbě nesmí přijít srdíčko pod úroveň okolní půdy. Hluboko vysazené sazenice špatně tvoří hlávky a snadněji vykvétají. Podle velikosti hlávek vybraných odrůd vysazujte sazeničky do sponů 25 x 25 (rychlené a jarní) až 35 x 35 (velkohlávkové ledové) cm. Velmi důležitá je mělká výsadba!!! Hlávkový salát musí rychle růst, aby byl jemný a chutný. Salát je plodinou II. trati, vyžaduje kvalitní, dostatečně vzdušnou a propustnou půdu. Při pěstování hlávkového salátu je také potřeba vyhnout se přímému slunci. Pokud je záhon na slunném místě, je potřeba salátu vytvořit polostín, například vysazením vyšších rostlin, které záhon přistíní.

Salát nevyžaduje velkou zálivku, přílišná vlhkost mu naopak škodí, začne hnít, a to i uvnitř. To platí zejména při pěstování ve skleníku. Je třeba jej zalévat pravidelně menšími dávkami vody, tak aby půda nebyla přemokřená a ke kořenům mohl vzduch. Během tvorby hlávek je potřeba vody vyšší. Zalévejte vydatněji, ale opatrně v delších časových intervalech, aby hlávky nepodhnívaly a nebyly napadeny plísní salátovou. Hlávky musí co nejrychleji oschnout, včetně pěstební zeminy, a proto zalévejte raději ráno a v dopoledních hodinách s následným intenzivním větráním. Průvan salátům nevadí.

Při hnojení salátu dávejte pozor na množství dusičnanů obsaženého v hnojivu, které se může hromadit v listech. Hnojit můžete jak již hotovými hnojivy určenýmí přímo na listovou zeleninu nebo můžete použít dobře vyzrálý kompost z vlastní zahrady. Okrajová nekróza listů je porucha ve výživě rostliny - nedostatek vápníku. Postihuje listy salátu a ty postupně hnědnou a odumírají. Pokud se porucha objeví, rostliny ošetřete přípravky pro výživu vápníkem, jako je např. AGRO Ledek Vápenatý.

K nejčastějším chorobám salátu patří plíseň šedá a plíseň salátová. Napadené části rostlin žloutnou a pokrývají se plísní. Chorobu výrazně podporuje vlhkost, houba přežívá v půdě. Veškeré napadené rostliny je nutné včas odstranit. Další častou chorobou je Bakteriální hniloba salátu. Projevuje se černajícími ohraničenými skvrnami, především na nejstarších listech, které leží na zemi. Tato choroba je také problémem deštivého léta nebo přemokření půdy. Onemocnění rovněž proniká do půdy a rychle se šíří, a proto je nutné posbírat zdravé rostliny a nemocné odstranit. Existují i přípravky proti tomuto onemocnění, ale nebývají vždy úspěšné. Nejlepší prevencí proti plísňovým chorobám je přiměřená zálivka.

Ze škůdců se nejčastěji setkáte se slimáky. Poškození rostlin si všimnete hned díky okousaným listům. Opět velmi pomáhá nechat půdu mezi zaléváními proschnout, můžete také použít i ekologické přípravky jako je ND Ferramol přípr.proti slimákům, který obsahuje účinnou látku fosforečnan železitý, který se vyskytuje běžně ve volné přírodě a dokonce se běžně používá v potravinářství. Dalšími škůdci na salátu jsou například housenky, které můžete sbírat ručně nebo použít postřik AGRO Spin Tor 6 ml. Stále častěji se v zahradách objevují také nepříjemní drátovci, jedná se o larvy kovaříků, kteří se živí kořeny rostlin. Tyto škůdce je třeba ručně sbírat nebo můžete vyzkoušet k záhonům salátu vysadit hořčici či řepku. Tyto plodiny působí na drátovce toxicky.

Listové saláty můžete sklízet již za 7 týdnů od výsevu, hlávkové za 10 až 11 týdnů, římské za 11 až 12 týdnů. Hlávkový, římský a kadeřavý salát se sklízí zásadně celý a skladovat jej můžete v chladničce nejvýše několik dní. Listový salát sklízejte tak, že s rozumem utrhnete z každé rostliny listů, kolik potřebujete, bez ambicí na skladování. Samotné listy by dlouho nevydržely. Vlastně ani jeden den, jedině namočené zcela ve studené, čisté vodě.